Nakládati
Nakládati; naklásti, kladu, dl, en, ení; naložiti, il, en, ení; nakládávati — něco na něco dávati, auflegen, aufsetzen, anlegen, aufgeben, auferlegen; napomáhati, straniti, státi s kým, es mit Jemanden halten, ihn unterstützen ; uložiti, auferlegen ; mnoho jísti, nacpati se, sich vollstopfen; útraty vésti, aufwenden; zacházeti s kým, verfahren mit Jemanden, umgehen, behandeln ; ku potřebě budoucí v náčiní atd. vložiti, einlegen, ein- machen. Jg. Vz Klásti. Jděte nakládat. Us. Dobře nakládá (do sebe cpe;. D. — co: zboží, pivo, okurky, maso, ovoce, radlici (železem nastaviti). Jg., Vys. Mnoho naložil, neuveze. Prov., Jg. — (co) čeho. Bibl. Ten toho nakládá, naložil! Us. Své lodie všeho nakládali. St. ski. IV. 55. — co s čeho : s vozu. Mus. — co kam (na koho, na co) : zboží, obilí, seno na vůz, na loď. Us., Ml. Hruběs na vůz naložil. Us. Stany na mezky naložiti. Vrat. Peníze, práci, čas, sílu na něco n., Ros., Vrat., na knihu. D. Nalož je (peníze) na obecné dobré. Hl. Na to jen rádi nakládají, odkud se nadějí, že zase desatero- násob vezmou. Reš. N. na nuzné do posled- ního haléře. Žal. 111. A ti na to nakládají všecko své uměnie. Chč. P. 134. a. — co kam, do čeho : úhoře do sudu, Us., okurky, maso do hrnců, Us., něco do soli, do láku. D., Rk. Tučné kýty i plece náloži šesti jezdcem za voji. Rkk. 21. — (komu) co čím : gbelík rudou. D. Jemuž jest křivým soudem naložil. Výb. Břicho své jídlem n. Aesop. Lodí rozličným zbožím. Har. II. 128. — koho čím : slovem n. skutkem (mu po- máhati). 1421. Mus. — komu. (nadržovati, napomáhati, Jemanden bevorzugen, fördern). Žádné straně nenakládati. V. Ačkoli hřešícím nenakládáš a ruky nedržíš. Br. On více na- ložil jedněm než druhým (potrestal). V. Výb. ?. Kteřížby těm bludům nakládali. Ms. 1421. Jednomu nakládaje, druhého potlačuje. Vš. 59. (Gl. 166.). Okolnosť ta nakládá té domněnce . . . , tomu čtení. Sš. L. 49., Sk. 239. Výbor událostí evangelických tomu na- kládá, že . . . Sš. L. 3. — komu v čem: v odpovědi židům n. Sš. J. 69. Naložil nám sv. Mikuláš, lépe : nadělil. N. komu z úmysla. Vš. — komu čím: křivým soudem (pomá- hati mu). Hš. — komu před kým. (Vz Přednost' dáti). J. tr. — co kde : Naději na něčem n. (skládati). D. — jak s kým, s čím, (s adv.): s někým zle, dobře, libovolně, krutě, neprávě, násilně, nenáležitě, těžce, milostivě, pěkně n. Jg., V., Háj., D. Nakládá s ním štěstí divně. Jel. Tvrdé s námi na- kládáš. Kom. Kterak s ním král ráčí n. Zř. F. Nakládají s ním jako se psem. D. Přirození se mnou skoupě nakládalo. Jel. I s jejich jměním i s hrdly nakládali. Br. — s kým, s čím jak: podlé zásluh, hříchů s někým n., Br., vedlé milosrdenství svého. Br. Hrnčíř s hlinou podlé vůle své nakládá. Br. N. někým, bez se. Jg. Sbr. sp. 187.; ale 190. ,s.' Mš. — co kde, kam (v čem, v co): maso v soli v sůl, v láku, v lák n. Us., D. — co čemu. Mnozí velmi široké meze potřebám svým nakládají (vyměňují). Št. — se s čím. To jsem se s tím masem nakládala. Us. — Nemá z žádných jiných škod pro tu při viniti, než toliko, což pro tu při naloží. Vl. 283. Pakli by po tom zvodu jemu vždy summy nedali i s náklady, což k úřadu naložil. Vl. 25. Nakládali okurky mimo čas, ob den, bez octa, aby nebyly příliš kyselé atd.