Nakouřiti
Nakouřiti, kuř, il, en, ení; nakuřovati, be-, anräuchern, anrauchen. — co, koho: bavlnu, nemocného, Ros., Jg., dýmku. — co čím. Nakuř světnici dobromyslí (ve svor- nosti živu býti). Prov., Č. — čeho. Nakouřil tam tabáku (kouře nadělal). Ros. — se. Od- kud se sem tak nakouřilo? Us. Ten se na- kouřil !