Naléhati
Naléhati, nalíhati; nalehnouti, hnul a na- léhl, utí = na něco lehnouti, anliegen, sich auf (an) etwas legen; v cestu se položiti, sich in den Weg legen; nastoupiti, dotírati na koko, einem anliegen, worauf beharren, dringen (V.); spoléhati, zakládati se, sich gründen. Jg. — (komu) na co. Nalehl mu na koně (položil se naň). Ros. Nalehl na meč a probodl se. Br., Kom. — komu někde = v cestu se položiti. Sám mu tam nalehl. Ros. — na koho, ua něco — nastupovati, dotírati, tisknouti. Naléhají naň věřitelé. Ros. — Vrat., Br. — na koho oč, anhalten: o dluh, Jg., o zaplacení. J. tr. — na koho stran čeho: stran dluhu. Jg. — na koho čím (oč): domlouváním o narovnání. J. tr. N. na koho prosbami, otázkami. Nt. — aby. Doléhají naň, aby platil. — k čemu, ge- hören. Obilí k záduší naléhající = náležející. Ms. 1624.