Nález
Nález = přílazek, kudy se přelézá. Cf. Mkl. Etym. 166. — N. = rozsudek. Tedy vypověz nález. Výb. II. 1591. Co pánov jest třeba k nálezu. Vz Bdl. Obr. 85. Na pan- ském n-zu chci dosti míti. NB. Tč. 150., Půh. II. 475. a j. Páni svých n-zóv nepři- pustili ve dsky zemské klásti nechtíc ha- něni býti, že o jednu a túž věc neb velmi podobnú jiné a jiné n-zy činili. O. z D. Cf. Vš. Jir. 78., 82, 100, 249., 463., Tov. 130., Kn. drn. LIII., Bdl. Obr. 120., Výb. I. 997., 998., Zř. zem. 462., 694., Jir. Ruk. II. 48., Hš. Dod. k Jg. I. str. VI. a str. 31., II. str. VIII., Cor. jur. IV. 3. 2. 424. V MV. ne- pravá glossa. Pa.