Naměřiti
Naměřiti, -měř, il, en, ení; naměřorati (měřením odděliti, naplniti), ab-, einmessen; naměřiti, namířeti, naměřovati (cíliti, smě- řovati), zielen. — abs. Kam naměřil, tam střelil. Jg. — čeho. Ten toho žita naměřil. (mnoho). Us. — co: tři korce žita. Us. N lučiště, Br., zbroj. Us. — (se) kam. Jg. Naměřil se dosť na zajíce a přece ho ne- zastřelil Jg. Děla na město n. Ml. — si na koho. Šm. — (čím) kam: děly do města. Jg. Když se k tomu samému cíli naměří a založí. V. — se čeho, s čím: obilí, s obi- lím, lange, viel messen. Jg.