Napískati
Napískati, einblasen, einplauschen. Jg. — co komu kam: do uší (namluviti, natlachati). D. Stál, jakoby mu v hrdlo napískali (za- ražen). BN. Kdo ti tonapískal? Sych. Chodí, co by mu v nos napískal (smutně). Mus. — se čeho. Ten se té písničky napískal. Us.