Napomenouti
Napomenouti. — abs. Laň raněná n-ná. Brm. I. 3. 143. — koho. N-nul nás, aby- chom jej nazývali otcem. Št. Kn. š. 17. N-nám písařóv, aby to zaznamenali. Výb- II. 711. Kdo té n-ná, měj ho za přítele. Bž. exc. — koho k čemu. Nepřátely k smlúvě n-nati. Hus I. 160. — z čeho: z dluhu. NB. Tč. 27., Půh. I. 169., 11. 410. — čím. Druhý jej n-miná skutky dobrého příkladu. Št. Kn. š. 131. — jak. Já vás z úřadu svého slovem JMti n-nám. Arch. VII. 419. — nač. To prý jesti drzosť n-nať na to ná- rodu (gt.), aby.... Sš. Bs. 196. — kdy (zač). Mynář ju napomínal (upomínal) den ze dňa za tu měřicu obilé. Brt. D. 344. Ona jeho nikdy nenapominala v sedmi lé- tech. NB. Tč. 215.