Narážka
Narážka, y, f., železo, kterým kováři díry do loukoti u kol narážejí, aby tam hřeby vraziti mohli. Us. — N., narážení řečí, die Anspielung. D. Vz stran přísloví: Narážení. — N., alluse, allusio, když k věci nebo udá- losti odjinud již známé ukazujeme chtíce tím způsob myšlénky názorněji vypsati. Vyhrál jako Rusi u Slavkova. Alluse slovné vzni- kají tytýž etymologickým výkladem jmen vlastních. Lepší Tomáš nežli Adam. Napřed Sobkovi, potom Tobkovi. Byl v Chropině na moresech. KB. 240. — N. = náražek. (J.