Nárožník, u
Nárožník, u, m., co na rohu jest, Eck-; nárožní kámen: rohovník, patník, krajník, odsadník, úhelník, úhelní kámen. Šp. N., nárožní kul. Eckpfahl. Jg. — N., hřebík do krovu. Dch. I chytá se nárožníků stěny (v po- vodni). Hlas. — N., a, m., snad poddaný, který za půdu sobě postoupenou nárožné platil. Gl. 172. — N., vlastník nárožního domu. Vz Tk. II. 110,