Nárt
Nárt, u, m., v již. Čech. nárut, u, m. Kts. N. nohy, svrchek, svrchní plocha, das obere Fussblatt, der Rist, Spann, Oberfuss. V. Od dolního příhbí spodek nohy jest, kotníky, patu, nárt a podešvu a s prsty palec u nohy v sobě držící. Kom. — N. na střevíci, na botě. Us. Střevíce bez nártu (vykrojené pan- tofle), das Oberleder am Schuh, Stiefel. V. Střevíce, podešvy, nárt a řemínky mající. Kom. Kůže na nárt, n. dvojnásobný, n. s fifkou, s jazýčkem (mit der Zunge). Šp. — N. = kůsle, die Schlittschuhe. Kron. mosk. 44.