Naseti, nasíti, nasáti
Naseti, nasíti, nasáti, naseji, el, íl, ál, et, át, etí; nasávati, mnoho síti, säen, viel säen, an-, ein-, aus-, besäen. Jg. — co: Co naseješ, to budeš žíti. V., Jel. Nasela jsem marianku. Sš. P. 283., 327. Samou pšenici nasel. Us. — čeho. Nepřítel nasil koukole. Ros. Nasejí pšenice, ale trní žíti budou. Br. — čeho kam, kde. Nasíl koukole mezi pšenici. V. Spali (mlčeli), jakoby mezi nimi máku nasel. Š. a Ž. N. na pole ječmene, do zahrady pšenice. Ros. Nasili koukole na to naše pole. Er. P. 205. Zelin v zahradě nasál. Jel. — co pro co. Nasej hrachu . . . pro mé zuby. Er. P. 24. — čím. Lociku svou rukou nasál. Pont. o stat. — co komu kam. Dítěti v mysl svévolnosti. Kom. Vz Síti.