1. Násilí
1. Násilí, í, n. (zastr. násilé), namáhání síly, die Mühe, Anstrengung. Ros., Kom. Od násilí velikého polámán, potrhán. Us. — N. = síla, moc, die Gewalt. N-lím vypáčiti dvéře. — Zvláště s vedlejším vyznamenáním bezpraví, die Gewalttätigkeit, Thätlichkeit, der Zwang, die Gewaltthat, Gewalt. N. vůbec značí jednání protizákonné, kterýmžto jiná osoba se donucuje, buď aby něco trpěla aneb něco činila, k čemuž by jinak povinna ne- byla. Vz S. N. N. zevnitřní (vnější). Pr. N-lím a mocí království na sebe přivésti usiloval. V. Z n. naň žalovali. Dal. Nám se jest n. brániti. Dal. N-lím dohnati, donutiti; mocí a n-lím na někoho sáhnouti. V., Smil. v. 554. Ojieř za králem v komniatu násilím vnide. Dal. 140. Kdyžby měštěnín pro n. utekl z města. Sob. 159. Které věci n-lím neb se strachem se dějí, za důvodné a pevné jich nemáme. CJB. 399. N. někomu učiniti. V., Kat. 1894., Smil v. 559., Dal. 152. N-lím se někoho zmocniti. Jg. N. branné; n. užiti. Nt. Násilé dáti (učiniti). Kat. 878. N. provésti. V. N-lím, moci něco vzíti. D. N. trpěti. Jel. N. panně učiniti (ji zprzniti). V. Jiná věc než smilstvo jest násilí neb podav. Pr. měst. N. se jí stalo. Br. Kdyžby která žena neb panna chtěla z n. pohoniti, tehdy v ten čas, když se jí n. bude díti. Arch. II. 125. Kdožby koli z n. panen a paní přemožen byl, sťat bude. Pr. měst. 178. Pannám i manželkám násilé tak činili, až je mořili. Bls. 13. Spra- vedlivější jest, kdož násilí brání než ten, kdož je činí a počíná. Bls. 34. N. si činiti = nutiti se. D. N. veřejné. Us., J. tr. N. nepřeje právu. Pr. Proti násilí zase násilí se dopouští (dovoluje). Vz Mor. Er. Že jest jej bezelstně a bráně se násilí zabil (Nothwehr). Er. Žena, jíž se n. děje (Nothzucht). Panna n. trpící. Er. N. se také děje zprzněním pa- nenky v letech dětinských. Er. N. činěné panně n. ženě poctivé, vz Mravopočestnosť a Násilný v S. N. V. 656. — Vz Dobrota, Rb. str. 268.