Následovati
Následovati = za někým jíti, folgen, nachfolgen, gehen; jíti z čeho, vyplývati, folgen, erfolgen; namlouvati sobě, sich be- werben, freien; pokračovati podlé něčeho, po někom dělati, nachahmen, nachfolgen; radou něčí se spravovati, folgen; držeti se koho, Anhänger sein, Jemanden in seiner Lehre, Meinung folgen. Jg. Staří častěji kladli: jíti za kým, postupovati po kom. Proch. Následující noci. Br. Následujícím způsobem. Us. O čemž v této a v následující knize se vypravuje. Br. To nenásleduje. Us. — koho, co. Ten, který ji následuje (si ji namlouvá), jest člověk mladý. Kateř. Žer. N. koho = prosbami obtěžovati, belästigen. Us. Na Mor. Brt. Jinak ve významu: nach- ahmen, imitari a říditi se (Brs. 109.) šp. rn.čeho, koho (gt.) — koho (gt.), čeho. Ležení a vojska n., den Feldzug mitmachen. Har. Učitele pilně n. Kom. Příkladu něčího n. V. Šlepějí otce svého n. V. Cizí rady n. V. N. pokory panenské, svatých. Št. Násle- dováše svého ujce činóv. Výb. I. 207. Násle- doval jich. Chč. 375. Synové následujíce otců svých, totéž činiti nikdy nepřestaly. Čr. Následujte toho, což pravého jest. BO. Ne- následuj ho pořád (nechoď p. za ním). Us. Hý. — za kým, za čím = jíti za kým (vedlé gt. Cf. Tak jako noc následuje dne. Br. — Brs. 109.). Následuje za tou jiná kniha. Eus. — J. tr. — po kom, po čem. Následující po nás (i. e. potomkové). V. Den po noci následuje. Ml. Po nem syn jeho následoval. Byl. On po něm následuje (drží se ho). Jg. — J. tr. — (koho) v čem (kde, jak). Proč by se ho v tom následovati styděli správcové ? V. V zemi následovalo sedm neúrodných let. Ml. N-val ho v zápětí, Ml., v patách. Jichž jsme v tom obyčeji jejich následovati se nezdráhali. Har. II. 86. Bratří brzy po sobě následovali v držení statku. Ml. — J. tr. — z čeho. Z toho nic nená- sleduje. Ml. — čeho při čem. Téhož exem- pláře i při těch knihách následováno. Br. — koho čím (jak): pokorou. Št. — komu, šp. m. koho. Bs. — adv. pilně, horlivě koho n. Jg.