Následovati
Následovati. — abs. Následuj (volají na vodiče, nalezne-li stopu a má-li dále jíti)! Richťs aus! Škd. List následujícího obsahu. Us. — koho, čeho. N. boží vůle. MH. 13. N. sv. andělóv, Št. Kn. š. 122., svého ujce činóv. Hr. ruk. 65. N. koho = nalézat na koho, obtěžovati. Brt. D. 234. — koho v čem. Následuj jeho v témž. Št. Kn. š. 29. N. Krista v chudobě, v ctnostech, v po- koře, Hus I. 404., 408., 430., otce u vládě. Bdl. Ve všem n-val šlépějí svých předchůd- cův. Lpř. Děj. I. 28. — jak. Nábožně ná- sleduje. Výb. II. 13. Věrně originalu n-val. Jir. Anth. I. 32. — kudy. N-duj mne ce- stou závratnou. Vrch. — čím. Nemůžeš-li sv. Marie panenstvím, snaž se n. pokoru. St. Kn. š. 81. — nač. Roku, který na smlouvu tu n-val. Bdl. — oč. Že jeden mládenec o dcerku jeho následuje (za ní chodí). Us. Drsk. — N. = adorare, modliti. Vz Modla, Modlitevník (dod.). Jichžto sú nenásledovali otci jich, non coluerunt. Ž. kl. Deut. 32. 17.