Nastoupiti
Nastoupiti, stup, il, en, ení; nastupovati, nastoupati — stoupiti na něco, nakročiti, worauf treten, auftreten, betreten; po někom jíti, folgen, einrücken; naléhati na něco, hnáti, tisknouti, dotírati, treiben, beharren auf etwas, urgiren, zusetzen, anhalten, worauf dringen. Jg. — abs. Nastoupila noc, lépe: nastala. Pk. — co, vazba tato není doložena, lépe tedy: n. na něco. — (komu) na co, na koho. Na hřbet jeho nastoupil; někomu na šlepěje, na stopu něčí, na jinou radu (přijíti), úmysl n., V., na cestu (pokání, právní) n. V., Kom., D., Br. Neudělá mu vděk (vhod), by mu na krk nastoupil. Ros. Na trůn n., Rk., na stolec kněžský. Cf. Vstou- piti. Na něčí smrť nastupovati. Žalan. 16. Na věc přisouzenou nastupováno býti nemá. 1613. Na něčí šlepěje nastupovati a jeho stopami jíti. Bart. Nejinak, než jakoby jim nepřítel na paty nastoupal. V. Čerství na místa raně- ných nastupovali. V. Na lidi méně mající ne tak nastupovali. Prot. 237. N. na pro- středky, Mittel ergreifen, anwenden. Pal. Radh. III. 152. Na úřad, na něčí místo n., Kom., na vladařství. Jg. Na právo, na odpor, Pr., na něčí smrť (nastupovati = naléhati). Plk. Na kající život. Reš. Musí se na to těžce, opravdověji n. Schön., Šm. Aby na ně od práva bylo nastoupeno, zdali by se přiznali. Har. Na vydání svého podílu n. Ml. Na něco zle n. = za zlé vzíti. Bs. Strana na stranu nenastupuj (nenaléhej). Er. Po starých pů- honech na nové nastoupeno; Kdyby byli na to nastoupili, abych kvitanci ukázal; Na své obyčejné odklady n.; Spravedlností lid- ských neuměti rozsuzovati a toliko na cizí šlepěje nastupovati, cizíma očima viděti, cizíma ušima slyšeti, ke všemu amen říkati. Žer. Někteří hrubě na ten pořádek postupo- vali ; že mu na další těžkosť n. nebude. Žer., Záp. I. 24.— do čeho: do něčích šlepějí n. D. — po kom, po čem (kdy na co). Syn nastoupil po otci na vladařství. Jg. Po někom na úřad n. J. tr. Po smrti jeho zase o to nastupoval. Apol. —na koho oč: o záplatu (zaplacení), V., o městské právo, Apol., o spravedlnost, Pr. měsť., V., o mýto na někoho, o pokutu. Žer. Umřel-liby kdo po rozsudku před exekucí, tehdy nápadníci budou moci o exekuci nastupovati, již začaté právo sobě k místu vésti. Kol. 33. — koho. Bolesť ji nastoupila. Pass. — proti komu. Jestliže by od útisků přestáno nebylo, tehdy bychme týmž majestatem proti každému tomu n. přinuceni byli. Apol. — proč. Pro nic jiného na to nenastupuje, než že... V. Na někoho pro dluhy nastupovati. Vod. — čím (na koho). Nastoupil mu nohou na prsy. Jg. Na někoho praním n. Scip. Na někoho právem n., Er., soudem. J. tr. — kde k čemu. A pak na nějaké postranní cestě k dobývání chleba nastupovati bude. V. — jak. Na ně- koho dle zákona trestního n. J. tr. — s kým nač. Nenastup všetečně s lidmi na odpor. Pr. —aby. Nastupoval nato, aby ho pokřtil. Trip. — Ottersd., Br. — Vz Antreten.