Nastrčiti
Nastrčiti, il, en, ení; nastrkovati, nastr- kávati, nastrkávávati = nabodnouti, napích- nouti, aufstecken, anstecken, aufpflanzen, an- spiessen,einfädeln; nastražiti, hin-, aufstellen; navrhnouti, nahoditi, nastaviti, vorwerfen, vorhalten; mnoho nastrčiti, viel auf-, ein- stecken, aufpflanzen. Jg. — koho. On ho tam nastrčil (nastrojil). Ros. Jiného místo sebe n. Us. — co (všecko), čeho (část) kam (nač, do čeho, zač, mezi co, k čemu). Červů na udici. Us. Prsten, náprstek na prst n., Us., zločince na kůl, ptáky (ptákův) na rožeň, Ros., něco na žerď, Kom.; sám se na kord nastrčil. Ros. N. niť do jehly. Jg. Lidu (mnoho) do šatlav nastrkali. Us. Nastrkati čeho za co. Ľr. P. 274. Nastrkovati koho k čemu. V., Kom. Nestrkals mezi písma hanlivých slov. Ctib. — co komu. Bez- děčnému něco n. V. Nastrčili mu jej. Us. Nastrčil mu nohu, aby upadl. Us. Kozel mi ho nastrčil. Rád by bral, pořád nastrkuje ruku. Us. — co čím. Nastrkali plné šatlavy lidem. Us. Jen neprozřetelností to neštěstí nastrčil. Kom. — se čeho s čím, strkaje práci míti, lange stossen, anstecken. Jg. Ten se toho kamene, s tím kamenem nastrkal. Ros. - Vz Strkati. zástrčka, y, f., der Ansatz. Rk.