Nastrojiti
Nastrojiti, il, en, ení; nastrojovati = připraviti, zříditi, veranstalten, anstellen, vorrichten, vorkehren, verschaffen, anzetteln, anspinnen, einleiten, einfädeln; spraviti, ein- richten; schopným učiniti, připraviti, při- strojiti, geschickt machen; nastražiti, an- stiften; laditi, strojiti, stimmen. Jg. — abs. Již to všechno tak bylo nastrojeno. Ros. Již je nastrojen (připraven). D. —co, koho: hody, povyk, děla, Troj., mnohé zbytečné řeči n., vnadu, V., boj, Us., sběh lidu, Dch., housle (naladiti), D., křivé svědky, Jg., zlou věc, Aesop., hodiny. D. Dobře to nastrojil. Ml. Pannu n. Us. Nastrojil to tak, aby... Dch. Nastrojiti někoho, anstiften. Prot. 68. — čeho (mnoho): jídel. Jg. Jakých by křiků nastrojili (natropili). V. — co kde. Nepokoj a nesvornosti mezi lidmi n. V. — jak: život dle pravidel, Jg., řeč dle posluchačů n. D. Zpěvy se zvukem nástrojů n. Eus. Vz Nastrojiti co k čemu. — koho, co, čeho, se k čemu. Život svůj k něčí vůli n. Koc. Koráb k plynutí, Jg., k plavbě. Nt. N. mysl člověka k pobožnosti. Sš. II. 322. Srdce k něčemu n. Kram. Se k válce n. Br. Prsty jejich k psaní nastrojoval. Br. Národů k tomu, aby metlou jeho byli, nastrojoval. Br. Nastrojiti si koho ku pomoci. Bart. 1. 31. — Kom. — co, čeho na koho, na co. Úklady na někoho n. Br. Je tam na něho nastrojeno. Us. Úkladův a lstí na někoho n. Eus. — co kdy. Boj tuhý po odpočinutí svých s nepřátely nastrojili. Troj. — čím k čemu. Dostatečným uměním k duchov- nímu stavu se nastrojovati. Apol. Ozdobami jejich k nečistotě se nastrojujeme. V. — co komu: vnadu rybám, ptákům. Us. — co k čemu, z čeho. Jídla z mouky k obědu n. Us. Jediné leč sám Bůh z milosti své ráčí uši k slyšení nastrojovati. Br. — se, dlouho strojiti, lange veranstalten, vorrichten, anrichten, ankleiden, sich anschicken, vor- bereiten. Jg. — se koho, čeho. Ten se jich, těch jídel nastrojil. — se s čím. Ten se s těmi jídly nastrojil. — se kde, kdy. Nastrojila se dosti v té kuchyni, při těch hodech. Jg. — aby. Nastrojila jídel, aby je poctila.