Nasvědčiti
Nasvědčiti, il, ení; nasvědčovati = při- svědčiti, svědomí nějaké dáti, beipflichten. V. — komu, čemu. Čemuž nasvědčuje obecné přísloví. V. — komu v čem. V tom mu i křesťanští učitelé nasvědčují. V. — čeho. Čehož svědectví sv. písma nasvědčují. Fil. Zám. —co. Slova následující to (lépe: tomu) nasvědčují. Plk.