Natočiti
Natočiti, il, en, ení; natáčeti, el, en, ení, aufdrehen; zapfen, einlassen. — co: Natoč pintu neb dvě aneb plnou. Ros. N. provaz (anstücken, nastaviti). Jg. — čeho: houžví. Us. — komu čeho, co: sobě vlasy, vína. Us. — kam. Natoč vína do sklenice. Er. P. 478. N. niti na klubko. — co, čeho odkud: piva, pivo ze sudu, provaz z koudele. — se čeho, s čím, lange drehen usw. N. se toho kola, s tím kolem. — Vz Točití.