Nátoň
Nátoň, transtrum. 15. stol. N., der Holz- platz. Brt. Ps. 35., Er. P. 446. Cf. Mkl. Elym. 350. — N. = špalek. Trpělivý jako n. U Rychn. Msk. Je tak jako n. = tlustý. Val. Vck. Slovo zákon, drž se za ně jak za nátoň. Č. M. 345. — N. = tlusté silné poleno, které se na příč na zem klade, aby se na něm dřiví štípalo. V Krkonš. Hk. — N. Nátoňom zove sa i vo dvoroch okolo múrov vyvýšený násyp, aby sa po suchu do všetkých kútov stavenia prínsť mohlo. Slov. Rr. Sb.