Natroubiti
Natroubiti, il, en, ení; natrubovati, viel blasen. — komu čeho. Ten mu toho na- troubil. Ros. — komu kam: do uší (na- mluviti). — se, lange blasen; dlouho zevlo- vati, okouněti, lange gaffen. Ještě jsi se tu dosti nenatroubil ? Us. Hý. — se komu. Dosť se mu natroubili a nic jim nedal. Ros.