Natura
Natura, y, f., lat., příroda, přirozenost'. V obec. mluvě: nátura. Má dobrou náturu (povahu, podstatu atd.). Us. Nemůže za svou náturu. Us. Rychn. Ani by za náturu ne- dala (neučinila by jinak). Us. Rychn. In na- tura = v přirozeném stavu, bez vzpracování, v hotovosti. Rk.