Nav
Nav, navis, váti g, loď. Lšk., Vký. Cf. Mkl. Etym. 211. Stáli jsme na místě s naví; Všecka náve (za bouře) tak praští a luští. Výb. II. 1491., 1508. N. chrámová. Hnoj. 22. — N., got. naus, cyr. a strus. nav, lot. nahve mors. Šf. Strž. I. 481. Nav& mortuus, lett. navě mors, snad od nů, languere, nýti. Mkl. aL. 113. Navb cadaver. Mkl. aL. 106. Cf. Bž. 226 , Mz. v List. fil. XI. 179., Mkl. Etym. 211. Nav, hrobka. Kvř. 28. — N. = hrob.. Mrtví vstávachu z svých naví. Pravn. 1159, Ty jsi mrtvé z návi vzkřešoval. Umuč. sv. Jiří v. 542. Lazare vzkřísil z navi. H oml. v. 198. Skrze Evu byl náš nav, již bude v nebesích náš stav. Sv. Mař. v. 96 (Mus. 1884. 516.). — N. = podsvětí. Dvě stě let jakž sem do navi šel. Mus 1881. 284. (v textě brněnském: jakž sem do pekla všel). Potom Krok jide do navi (umřel). Dal. 8. Kristus sestoupil do navi. Sš. II. 114. — Cf. Krok 1887. 28, Zoja, Navie.