Navařiti
Navařiti, il, en, ení; navařovati. — co: hrách (drobet uvařiti), durch Kochen quellen. Jg. Cos sobě navařil, jez. Jg. N. železo, schweissen. — čeho (mnoho něčeho), viel kochen: hrachu. Us. Zlého navaříš, věř mi. Ros. Pokus se o to jen, jistě zlého navaříš. Vz Vyhrůžka. Č. — co, čeho komu. Cos sobě navařil, jísti budeš. V., č. Jez, cožs sobě navařil, Č. Tys mu navařil (zle posvítil, nadrobil). Navarili mu horkej polievky. Mt. S. — se, durch das Kochen aufschwellen. Hrách se hezky navařil. Us. — s kým. Nic s ním nenavařím (neshodneme se). Us. — se čeho, s čím. Jg. (dlouho vařiti, lange kochen.). — Vz Vařiti.