Navětřiti
Navětřiti, il, en, ení; navětřovati, na- dchnouti, anblasen, anwehen; wittern, Wind bekommen. — co: sklon, síť (vůni jí dáti, vnadou natříti, Šp.). D. — co, koho. Pes zajíce, jelen člověka navětřil (jeho stopu našel a po ní hledá, die Fährte aufnehmen). D., Ros. Poláci úmysl jeho navětřivše, pozor naň dali, aby neujel. Břez. 208. Navětřivše, co se s některými nevěrnými syny vlasti díti má při nastávajícím sjezdu, najíti se dali. Skl. 611. — o čem (čiti). Na Slov., Plk.