Navrátiti
Navrátiti, navrať, il, cen, cení; navraceti, cejí, cej, ceje (íc), el, en ení; navracovati = zase dáti, zurückgeben, zurückstellen, herge- ben, erstatten, V.; se = zase přijíti, wieder-, zurückkehren. V. — abs. Kdo koho oč při- praví, má navrátiti. Kom. - koho, co. Čehos k užívání vypůjčil, to též navrať. Kom. Zázvor ustuzený žaludek navrátí. Jád. Mě- štěné krále počechu prositi, aby vyhnaného Lupa navrátil = zpět povolal. Pass. 776. N. zlámánu kosť (na místo své), reponiren. Sal. 159, 7. Zrak, D., dluh, ztrátu, útratu a ná- klad n. V. — co, koho komu, čemu. Tělo zemi n. V. Někomu vlastenství. J. tr. Bude-li shledáno, žeby na zmatek a nepravě pohnal, tehdy . . . pohnanému jeho náklady navrať. VI. zř. 80. Navratiž jej pánům jeho. Br. Slepému zrak, někomu život, nějakou ztrátu n. V. Vz Vrátiti. — co komu jak: v ce- losti. Er. Každému navráceno bude podlé skutků jeho. Rad. zv. — co, koho, se k čemu. A k milosti je navrátil. Smil v. 230. On nás k životu n. Kom. K pracím se navracejí. Kom. Se ku pokání, k milosti, ku zdraví, k počátku, k rozumu, se k sobě n. (umysliti si). V. Brzo se sama k sobě na- vrátila = vzpamatovala. Pass. 833. A česť, hrdlo i statek abychom ztratili a k tomu abychom věčně nebyli navráceni, tak nám Bůh pomáhej. Zř. F. I. Se k přátelům, Vrat., k předešlému stavu. J. tr. Navrať se ke mně. Br. Někoho k jeho důstojenství n. Troj., Solf., Har., D. Vz N. se jak. — se, koho kam. Na pravou cestu se zase navrátiti. V. To matku na své místo navracuje. V. Aby se na ty závazky nevraceli. Apol. A nejprv se navrátilo na staré půhony při minulém právě do tohoto odložené. Žer. N. města v lepší stav. Troj. Někoho v předešlé zdraví n. Jg. Království v předešlý stav, Th., D., někoho v předešlá práva. Th. V své pra- venie sě n. Alx. 1109. N. se do vlasti, V., do království. Jel. On nás zase do nebe navrátí. Solť. — odkud, z čeho. Z cesty, Br., z ciziny se navrátiti, Ml., z modlitby. Pref. 311. Však z toho statku mají tomu škody navráceny býti, komu se moc stala. Zř. F. I. Navracela se z krajiny moabské. Br. Navracel se z Ěima do země judské. Flav. — se jak: s nepořízenou. Srn. Dvoj- násobnou měrou někomu něco n. Věcí beze vší odpornosti n. Zř. F. I. Celým srdcem k Bohu se n. Chč. 452. Nenavrátíš-li všeli- kým sě úmyslem k svému stavu. Kat. 2965. — se komu. Navrať se mi! Jg. Navrátila se mu nemoc (zdraví). Sych., Kom. — kdy. Co jistým časem mine a zase se navracuje. Reš. — se komu kam. Navrací se mi před oči mrzkost. Jel. — Vz Vrátiti.