Navštěvovati
Navštěvovati (zastr. navščevovati); na- vštíviti (ne: navštíviti, cf. navštieviti, Výb. II. 25. a imper. navštěv; zastr. navščeviti, navistiti), navštívím, navštiv (navštěv Ben. V., Chě. 121. a., Br.; vz í vzniklé z ě), il, en, eni = k někomu přijíti, besuchen, ein- sprechen, bei Jemanden Aufwartung machen, frequentiren. — co, koho: nemocné. Kom. Navštívila mne metla boží. Kom. Hříchy jejich navštěvuje. Br. Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji. Br.,Školu navštěvovati dle soudu mnohých a dle Ht. Brusu 281. german. šp. m. do školy choditi (Kom., Us. v Čech., na Mor., Slov. a v Polsku); ale Gb. píše: N. školu zdá se mnohým býti ušlechtilejší než choditi do školy. Vz Navštěvující, Choditi. České ,školu navštěvovati' odpovídá ovšem německému ,die Schule besuchen', ale Němec říká také ,in die Schule gehen' a tomu zase odpovídá ,do školy choditi', bylo by tedy i toto german. Proto lze obojího užívati ovšem obyčejnější jest: do školy choditi; ,školu navštěvovati' užíváme ostatně z pra- vidla o studentech vyšších tříd. — co, koho čím. Děkuji, že mne svým psaním n. ráčíte. Žer. N. svět hladem, mečem, Ojíř, někoho ne- mocí, V., psotou. Dh. 8. Královstvie mečem, hladem n. Št. kn. šest. 261. Koho Bůh mi- luje, toho křížkem navštěvuje. Č., Jg. Pří- kladem syna svého ona místa navštívila. Har. I. 119. Za rozličnými příčinami pán Bůh církev svou křížem navštěvuje. Prot. H. Bůh smrtí ho navštívil. Bart. — koho (gt.), čeho. Navščevil svých apoštolóv. St. skl. N. svatých. Pulk. Navštěvujúc rova jeho. Dal. 79. — koho skrze co. Vašnosť skrze psaní to navštěvuji. Žer. — jak. Z milosti beze všech zásluh jeho navštěvuje. Ojíř. — na co čím. Tehda pán na Sodomu a jiná města ohněm a sirou navštívil k podvrácení jich. Stav. svob. 1523. I navštívím na ně čtverou věcí. Bart. 347. 26. — co proč: školy pro nemoc nenavštěvovala (pro nemoc do školy nechodila). — jak dlouho. Ne- mocné ode dneška navštěvuje. Ml. Navště- vuje ji už několik let. Us.