Navykati
Navykati, navyknouti, knul a kl, utí. Zřídka: Navykati se, angewöhnen. Dle Prk. nelze n. se zcela zavrhovati. Vz Km. 1877. str. 4. O ,n. si' vz tamtéž. — abs. Všecko činila tak, jakož byla navykla. V. — s inft. Navykl dobrý kousek jísti. Ros. Které na- vykly klevetať, dlouho lítat atd. Jir. dh. — čemu : Jel., práci. Reš. — Ben., Us. — k čemu: k zlému. Jg. — čeho. Čeho jste navykly, toho odvykejte. Mor. P. 242. Zb. — čemu kdy: práci v mladosti. Us. — koho nač. Navykněte je na to. Kram. Tato vazba je špatna místo n.: čemu. Jv., Km., Brs. 110. Cf. Zvykati koho nač — má už Jg. za chybné.