Nebe
Nebe. Cf. Bž. 118., Ž. wit. 233., Mkl. Etym. 212. V MV. nepravá glossa. Pa. 40. — N. = nebeská obloha. Nebesa, co se tu děje? Dch. Jak n. nade mnou, beim Himmel! Dch. Stvořitel nebe i země. Št. Kn. š. 12. Žádný učený nespadl s nebe. Č. — N. = ovzduší země. Země, nebe, noc, vítr. Vz Brt. Dt. 156. Čisté n. nebojí se ani blesku, ani třesku. Panskému smíchu a jasnému nebi nikdy nevěř. Bž. exc. — N. = příbytek boží. Cítí se jako v nebi. Sá. Byl v sedmém nebi (= všecek blažen). Us. V tretie nebe byl vtržen. Št. Kn. š. 32. Toť pán Bůh na nebi ví! Us. Dch. N. všude nezačíná, kde se očistec končí. Rubš. Pomoz sobě a n. ti pomůže. Nebe něni tak vysoko, aby nás pán Bůh neslyšel. Slez. Šd. Ni ene — nebe, též chleba. Slez. Šd. Půjde do nebe (umře), šel do nebe (do věčné radosti = umřel). Us. Tkč. Jest v nebi (umřel). Bdl. Ráda by duše do nebe, by jen hříchy daly. Bž. exc. Do nebe nesmí a v pekle ho ještě nechtějí (když se nemoc zlomí). Us. Tkč. N., kde jsou svatí popelaví = peklo. Bdl. -— N. = co nebi podobno. Modré n. očí tvých. Dk. Aesth. 270. — N. Hra na n. a na peklo. Us. — N-sa = střed na bochníku chleba povstalý tím, že se krájely s obou konců nakrojeného bochníku krajíce. Nekrájejte samé krajíčky, ať neuděláte nebesa (vá- noce); Ukroj ta n-sa, ať se chléb srovná. U Kr. Hrad. Kšť. — N. V nebi, stráň u Dře- víče u N. Huti. Jsfk.