Nebozez, nebozéz, nebozíz
Nebozez, nebozéz, nebozíz, u, nebo- zízek, zku, m. N., vrtadlo, vrták, der Bohrer, náčiní o'stré k dělání kulatých děr do tvrdých hmot; pohybuje se točivě. O původu vz Mz. 262. — N. skládá se ze vřetena, na němž u jednoho konce rukověť jest. Š. a Ž. N. středečný na kov (Centrumbohrer), žlabový; skalní (na kameny, celý ocelový, vz Prm. III. č. 26.). S. N. N. drátovec (n. na drát), hemerejž, kadeřávek, kartáčnický n. štětkář- ský (s lopatou), lžičník soustružnický, če- pový, čapovník n. čepovník (kolářský k vr- tání loukotí), kolovrátkový (Schneckenb.), nábojník nebo k vrtání studničných trub (trubník; veliký na trouby vodní: říčník, Rohn.), německý, s rukovětí (Heftb.), špulíř (plochý, kulatý, zátkový n. kuželovitý), štýr- ský, švýcarský (s plochou lopatkou, s hra- natou lopatkou, se špičkou), tesařský, ušně, ušátko s rukovětí, výstražní, zápustník. Šp. Kolovrátek (trápor, z něm. Drehbohrer, u tru- hlářů), pernáč, plužňák. Š. a Ž. 1855., str. 162. N. na kosti, na mosaz, se šmytcem, dvojostrý, okrouhlý, prsní, vystrouhací. Šp. N. kátrový, na šrouby, špičatý, tyrolský, ušatý. Kh. N. latovní moždínkový, nápravní (u kolářů), žlábkovatý (u řezbáře), okrouhlý (u houslaře), kančík, zavrtáček, Jg., zemský. Vz KP. III. 46. N-zem vrtati, Kom., něco provrtati. Us. N. ruční s kolovrátkem, per- forativní, vylupující. Vz Kolovrátek, Nástroj trepanační. Cn. Nebozízem kobylu (i. e. dříti = o nemotorných věcech). Ros., Šm., Lb. Milo dělať, když je čím; jak ten pravil, sám jenž kozu nebozezem dřel. Jg., Lb. Vz Nejapný. — Nebozezem (šejdrem šilhati) na někoho hleděti. Vz Nenávisť. Č. — N., zapražení tří koní, jednoho z předu. Jede nebozízem. D., Šm. — N., vinice na Petříně, die Hasenburg. Tk. II. 128.