Nedověřiti, nedůvěřiti
Nedověřiti, nedůvěřiti, il, en, ení; ne- dověřovati, nedůvěřovati: ne dosti věřiti, zu wenig glauben; nevěřiti, nespoléhati se, nicht trauen, nicht glauben. — abs. Nedů- věřovati jest opatrnosť. Jg., Lb., Km. — komu, čemu. Žádnému nedověřuje. Br. On jeho slovům nedověřuje. Br. — Ros., V. — s inft. Já si nedověřuji s to býti. Us. — se komu. On se mi nedověřuje. Ros. Čechům se nedůvěřil. Kom. — v čem. Ve všem se mu nedůvěřil. Pešin. — čeho na koho. Kněz naň toho nedůvěřil. Dal. — aby. Nedůvěříce, by síle jeho odolati mohli. V. Nedůvěříce se, aby sami města dobyti mohli. V. Pol. 411.