Nechati
Nechati, nechám, nechej a nech, nechaje, al, ání; nechávati. N. ukazuje ku kladné formě ,chati´, která v češtině se vytratila, ale v jiných slovan. jazycích se udržela. Bdl. N. užíváme v novější době chybně ve smyslu kázati, dáti. Na obci záleží, aby podrobný plán vypracovati nechala m.: aby vypraco- vala, vypracovati kázala n. dala. Nechal si kabát šíti m. dal, kázal. Dal si kabát šíti. Cf. Dám si Volínské švadleně šíti. Er. P. 136. Kázal střevíce si dělati z kůže červené. Háj. Dejte nám to věděti. Arch. I. 8. Chybné jest nechati ve rčeních: Bratr nechá tě po- zdravovat (m.: pozdravuje tě; dává, vzkazuje tě pozdraviti). Nechtějí se nechati zahanbiti (m. nechtějí se dáti z.). ,Sich etwas gefallen lassen, jest česky: něco snésti, strpěti. Toho nesnesu (nestrpím), das lasse ich mir nicht gefallen. ,Etwas gelten lassen' překládáme správně: připustiti, přijati něco, něčemu místo dáti, ne: nechati něco platiti. Co přijal (was er sich gefallen liess) včera, dnes zavrhuje. Us. Ich lasse es gelten = přistupuji na to, k tomu, snáším se s tím, připouštím to. Lasse dir gesagt sein = dej si říci, připusť k sobě. Die Sache fahren lassen překládá se: ,nechati věc běžeti', což chybné jest m.: nechati věci, nevšímati si věci, zůstaviti věc v té míře (v tom způsobu), v jaké (jakém) jest (byla). Nechal se určiti, er Hess sich be- stimmen, šp. m.: dal se pohnouti, k tomu při- vésti. Er liess sich durch keine Drohungen dazu bestimmen = nedal se hrozbami k tomu přivésti, pohnouti = žádné hrozby jím nepo- hnuly, aby.... Brs. 111. Cf. Ht. Brs. 282.: Což na nás voláš, spáti nám nedáš? Nedala's mně v noci spát; spáti mně nedáte; mně smutnému spát nedala; já si mu ručiček špi- niti nedám; já si jim pohádat dám; chytit
se nedá; mládeneček své panence šidit se
nedá. Er. P. 42., 129., 321., 480., 228., 408.,
228. Na Slov. a Poláci (dle L.) kladou také
dať a kázať, dač a kazać m. něm. lassen.
Ht. tamtéž. Vz Dáti, Kázati. — N. = ne-
pečovati, nechtěti: nebrániti, dopustiti, nicht
hindern, lassen, gestatten, zulassen, erlauben;
nečiniti, nerušiti, neměniti, upustiti, dáti
pokoj, unterlassen, bleiben lassen, abstehen,
ablassen, dabei sein lassen; zůstaviti, odjiti
čeho, zurücklassen; zůstaviti sobě, sich vor-
behalten, bei sich lassen, behalten; pustiti,
odstoupiti, überlassen; pozůstaviti po sobě,
hinterlassen, nachlassen; opustiti, verlassen.
Jg. — abs. Nechati, jak stádo běží. Šm.
Nevěděti, co činiti n. nechati. Reš. Na vůli
jí jest, vdáti se neb nechati. Pr. Nechám
tak. D. Nechte tak. Br. Nech tak milá brachu,
všeť solí navře. Prov. na Slov. Nenechá, by
hořelo.Ros. — koho n. čeho. N. = odstoupiti
od čeho, odvrátiti se od čeho, pustiti od čeho,
ostati čeho, váže se s genitivem. N. války,
hněvu, váhavosti. V. Ctný kníže, tebe za to
prosím, nech té pomsty. Br. Protož každá
hospodyně nechaj kúzel. Št. Nechám těch
světských tantóv. Háj. N. bludu. Kat. 2613.
Co se v sudech děje, toho nechám. Chč. 622.
Všech jiných věcí nechaje aby to učinil.
Arch. I. 18. Nech už toho vorání (orání).
Er. Jen mně mých rybiček nechejte. Er. P.
83. Kdo to vidí, nechá toho ležet. Er. P.
17. Nechavše prakóv a jiné brani. Let. 47.
Ale pohřiechu již mnozí práva nechavše
jinak svú vóli vedú. O. z D. Starých konšelů
n. Tov. 25. Dítěte doma nechali. GR. Nechte
toho klení, těch klevet. Us. Nechme žertu.
Šm. N. kvasů. Jel. Nech s nimi řeči. Solf.
Nech toho tak, jak to jest. D. Kočka myší
nenechá, liška slepic a vlk ovcí. V. N. na-
děje. Jel. Nemohu jí (dívky) nechati (bez ní
živ býti). Co neumíš, nech toho, nedávej se
do toho. Us. Nech mi toho. D. N. učení. V.
Nechme těch pánů samotných. Berg. Nechejte
své daremné řeči. Št. Nechavší hostí spáti
šla. Pass. Nechme té věci, až dozrá. Č. Straka
svých skoků n. nemůže. Ale nechali tam
srdcí od těch zvonuov. Let. 155. V. Vz Ge-
nitiv záporu str. 387. — Pozn. 1. Zk. praví : N. s akkus. již u Háj. Nic sobě Kunrad nenechal než Roudnici. Vz Nic. U Br. již častěji se objevuje a u Kom. Nech ji. Ér. Ale přece jest i u nich gt. pravidlem, akk. jen sporadicky. Člověk by mohl na tom oči nechat (o věcech hezkých). Us. v Kunv. a jinde. Msk. Necham ti já prsteň zlatý, čo mä stojí tři dukáty. Ht. Sl. 216. Jen jedinkou (lávku) nechala (voda). Er. P. 470. A ty zeleny (jablíčka) necháme. Er. P. 75. — Brt. pak píše: Znamená-li nechati = přestati čeho, upustiti od čeho, užívá i lid genitivu. Nech toho. Pakli znamená opustiti koho, zůstaviti po sobě, klade se akkusativ. Na peci nechala hrniec plný. Zpěv. — co, čeho komu. Život mu nechal. Háj. To nechte mně (= o to já se postarám). Nechte mi toho. D. Paběrků chudým nechávaje víno sbírá. Kom. Kousek chleba mi nechte. Us. To si můžeš nechati. Us. Zloději mu nic nenechali. D. Ať si to nechá. D. Dětem mnohého zboží a statku nechati. Jg. Člověk, když umře, statku svého nechá jiným. Bl. —na čem (kde): na vůli. V. Nech lidí na pokoji. Jg. Chytrostí těch nechte na straně. Solf. Nenech tu hanbu na sobě. Us. Rychn. Však já ho tam na té vojně nenechám. Er. P. 174. Nechali Němcuov na pokoji. Let. 111. Nenechal na něm dobrého chloupku. Dch. N. koho na svém místě. Als Stellvertreter zurücklassen. Nál. 215. Tak na tom toho nechali. Čr. — co, koho při čem. Ať mne při pokoji nechá. Háj. Nechal při sobě tři tisíce mužů. Br. Peníze při sobě n. Us. Nech při sobě. Us. Při prvním jménu jeho (města Sušice) nechali. Háj. N. něčeho při své váze, auf sich beruhen lassen. Šf. Rozpr. 35. — koho s čím, jak: s pokojem někoho n. V. Nech ty mě s pokojem. Er. P. 483. Nech děvčátek s pokojem. Er. P. 385. S pokojem těch žen nechali. Bart. 211. 24. A vy ani těch židů s pokojem nenecháte. Bart. 251. 24. — co, čeho, koho kde. Někoho v kabátě, D., v bryndě n. Us. Podobných pak v trápení do času nechává Bůh. Br. Kterýžto nechav v ruce její pláště, utekl. Ne- nechávati čeho déle pod gbelcem (ve skrytě). Jg. Něco u sebe n. Us. Někoho v učení po 3 léta n. Ml. Nechávej v zahrádce pod okny bot. Er. P. 105. — bez čeho jak: bez pomsty. V. — co čím. Nech stádo stádem. D. Nechav ji pannú. Št. 37. — co (čeho) komu z čeho. čtvrtý díl sobě ze všech důchodů nechal. Háj. — čeho po kom. Jestliby kdo po sobě dětí nechal. Vz Zane- chati. Er. — Kuth., Nález. pr. — co, čeho od čeho, kde. Necháváš všeho od místa (na harc, na nepravém místě). Us. — si co pro koho. Jen ty si nech šátek pro sebe. Er. P. 217. — co za co. Za to zde svůj život necháš. Er. P. 479. To si nech za cestu. Mřk. — koho k čemu. Svlekše z něho šaty nahého k sežrání zvěři a ptákům nechali. V. — aby. Nech mne, abych je vyhladil. Br. — s inft. Němci vlasy nechají růsti. Kom. N. ležeti, státi. N. někoho domluviti. Ml. Za- hradník nechal ovoce zmrznouti. D. Dejte na pivo, nenechte mne dlouho cekati. Us. Co nemůže běžet, to necháme ležet (o lidech nedbalých). Dch. —Imperativ: nech,nechať, nechť, nechž, nechžť, nechaž, nechažť (v obec. mluvě: nešť, ale v již. Čech. jen necht). Jg. Nechať = nech ať, sine, ut; lass, dass. Ht. Lass, mag, obschon, sei es. Jg. Výrazy ty kladou se, když vůli vyslovujeme, aby druhý kdo na překážku jistému činu nebyl, majíce za to, když to učiní, že v skutek vejde. Pojí se nejhustěji s první a třetí osobou. Zhusta přikládají se slova ,medle, prosím'. Zk. Skl. 621. Nechť s praesentem odpovídá imperativu jiných řečí. Mkl. S. 781. Nech svět hyne, zhyne. Jg. Nechť čeká. D. Nechť si ji vezme. Nechť se postí. D. Nechť jest tak. V. Nechť (meinetwegen). Us. Nechť si to nechá. Us. Nechať přijdou. Kom. Na tom nechť jest dosti. V. Nechť se já již o to dále starám. BN. Pakli muž chce otjíti, nechať otejde. ZN. Nechť medle jdeme na poušť. Br. Kdo se hněvá, nechť se válí, však ho pán Bůh nepochválí. Jg. Nechť pilně rozváží, co činiti má. Jel. Vem ho nechžť. Us. Nechať mrtví pochovávají mrtvé své. Ht. Sl. 182. (Kral. Mat. 8. 22.) Nechaj ho porazí. Ht. Sl. 182. (Zpiev. I. 270.). Nechť jest tak že, vz Budiž tak že. Vz Nešť.