Nechtíti
Nechtíti, vz Nechtěti. Chťa nechťa, no- lens volens. U Uher. Hrad. Tč. — se komu čeho. Pila bych, jedla bych, chleba se mi nechce. Sš. P. 214. — s inft. N-lo se mu jísti. Us. Nechtie přijíti. Výb. II. 30. Že i listóv od něho nechtie čísti. Št. Kn. š. 5. Nechce mi z hlavy (jíti), že . . . Sá.