Nechuť
Nechuť, i, f., nechtění, nepříchylnosť. Vz Chuť. Die Unlust, Abneigung, der Wider- willen. Jg. N. k něčemu míti (nelibost). S n-tí. V. Němci ti velikou nechuť k slovanskému jazyku měli. Háj. N. ku způsobě vlády. J. tr. — N., nepříjemný cit, nepříjemnost, ne- libost, tesknost, odpornost, die Unannehmlich- keit, Widerwärtigkeit, das Missfallen, Miss- behagen. Jg. Takoví lidé každému činí n. Reš. Kto komu kterou n. učiní, tenť má proti němu toho zase želeti. Tkad. — N., neláska, nenávist, der Hass, Groll, die Ab- neigung, Bitterkeit. V. Má k němu velikou nechuť. Solf. Vzali k němu velikou n. Háj. Majíce k nim starou nechuť. Br. Ty n-ti, které měli proti sobě, mimo sebe pustili. Let. 319. — N. k jídlu, ošklivosť, die Ap- petitlosigkeit, der Ekel. S n-tí to snědl. Ros.