Nejen — ale i
Nejen — ale i (ale také, než i, nýbrž i, nýbrž také); netoliko — ale i (ale také); nejen ne — ale ani ne. Nicht nur (nicht allein) — sondern auch. V. Kladou se, když zrušíce omezení, kterým se z výroku vše jiné kromě jmenované věci vylučuje, jinou druhou věc přičiníme, ku které se týž výrok a to v rovné míře táhne. Nebo prý kdo člověkem býti chce, musí nejen, co před nohama leží, viděti, ale i na to, což již přešlo, se ohlédati. Kom. — 1. Nejen (netoliko) ne — ale ani ne (ale i ne); 2. nejen (netoliko) — ale ani ne,- 3. nejen (ne- toliko,) ne — ale ani. — ad 1. Klade se, jsou-li oba členy záporny a jsou-li přísudky rozličny. Já se nejen na tebe nehněval, ale ani tebe haněním se nedotýkal. — ad 2. Jsou-li obě věty záporny a je-li oběma čle- nům přísudek společný. Protož netoliko vojsko, ale ani žádný člověk z města pro- jíti nemohl. V. — ad 3. Když společný při- sudek sbíhá se v prvém členě. Ty věci nejen Vám se nelíbily, ale ani přátelům vašim. — Nejen ne— ale (než, alebrž, nébrž), když se na druhém členě větší váha klade. Bolesti mé se nejen neumírnily, alebrž roz- hojnily. Zk. Skl. 537. Vz Věta spojovací.