Nemocný
Nemocný ; nemocen, cna, cno = slabý, nestatečný, mdlý, bez moci, schwach, ohne Macht, unmächtig. V. — N., nemocným pří- slušný. Jenž jsem jej (list) učinil v nemocné posteli. Krankenbett. — N. — neduživý, nezdravý, stonavý, krank. Hlídač, opatrov- ník, jistbice n-cných i náklad na ošetřování n-cných. J. tr. N. stená, heká, běduje. Us. Těžce nemocnu, n-cným býti. V. Ustavičně n. V. N-cnému odlehcelo. D. N-cného uzdra- viti. D. Do Čech se navrátili a otce n-cna zastoupili. Dal. Lék n-cnéinu dáti. Byl. N-cného svědectví v jeho příbytku přijati. Er. Nemocných se ptávají, zdravým dávají. Pk. N-na se klásti, Krankheit vorschützen, sich krank melden. Km. rož. 92. Prese dva měsíce nemocen ležal. GR. — ua co: na horkou nemoc, Zlob., na dnu, Aesop., na údy, Pulk., na nohu, Bl. 51., na smrť. Pass. 4., D. — v čem: v nohách. Dal. 134. — k čemu : k smrti. Lk. — čím. N. žena svým během. Lk. Budeš nemocen peskú nemocí. BO. — od čeho. Je n-ený od jater. Ve Zlínsku na Mor. Brt. -- Vz Rb. str. 268., Hmatati. — N. rok (termin), vz Rok.