Brach
Brach. Ve vých. Čech. a j. také = spo- ečník, der Kamerad, Gesell, Bursch. Dch., Kál. Jdi s cesty, brachu! Dch. Oženili sme sa, milí braši, co nám budú říkať doma naši? Sš. P. 588. Milá brachu, všaks ty ode mne peníze brala. NB. Té. 51. Jméno brach jest rodu ženského i o mužských osobách ve rčení: Milá brachu! Brt. D. Brachek, chka, m. = brach. BO.