Nepřítel
Nepřítel, e, m., pl., nepřátelé (dříve: ne- přítelé), gt. nepřátel n. nepřátelův. Nepřítelé z Čech, M. J. z Pr. 10., vedlé nepřáteli. Vz Přítel. — N., nenávistník, protivník, Feind, Hasser. Jg. N. lidský, ženský (žen), D., těžký, St. skl., hlavní, úhlavní, J. tr., dědičný, der Erbfeind. Dch. N-lé zemští aneb stavův i také osob. Zř. F. I. Nepříteli krušno, pří- teli slušno. Feindes Verlegenheit, Freundes Gelegenheit. Dch. Mysli často na přítele, ale častěji na nepřítele. Č. Najviec smútíš nepřietele bydle v ustavičné ctnosti. Smil v. 1826. Nic není tak škodno jako nepřítel v dům. S nepřítelem se neraď. Vz Mocný. Nepřítelem někoho míti. Jv. Všecky lidi ne- přátely míti. V. Lépe míti všecky lidi přá- tely, než jednoho nepřítele. Ros. Ze soudcův učiněni budou vám n-lé. Flav. Šetřiti ne- přátel. Kom. Dobré pověsti něčí býti n-lem. V. Bratr jeho nepřietel jemu bieše. Dal. N. Bohu. Br. Máme milovati nepřátely ne proto, že jsú nepřietelé. Št. Za peníze n-le koupiti (nevděčnému půjčiti. Vz Půjčka). Č. N. smí- řený a břeh podemlený. Č. Žid křtěný, vlk skrocený, to je nepřítel smířený. Č. Kozel v zahradě a nepřítel v radě, vz Trn. Neměj nikdy n. za ovci a vždy za vlka. Lb. Stran přísloví vz ještě: Milovati, Pes, Štěně, Včela, Vrčeti na koho. — N., zvl. kdo nepřízeň svou skutečně vyjevuje, offenbarer Feind. Zlý n. (ďábel). V. N-lé rozlícení. Jg. Tuhé a silné nepřátely míti budou. Solf. — N., kdo s kým vojnu vede, der Feind. N. do země vtrhl a vše pálil a hubil a vraždil. Us. N. do země přitáhl, Har.; s velikou silou do Čech táhl; vskočil, vpadl, vrazil do země; k městu přitrhl, na město připadl, nad námi bitvu obdržel; bíti se s n-lem. Har. Proti n-li se postaviti. V. N-li čeliti, dem Feinde Front bieten. Čsk. Když premóžeš nepřietele, toť já tobě radím cele, nesmlúvej sě s ním na poli. Smil v. 1855. S n-lem se potkati, sra- ziti. Jg. N-le poraziti, na hlavu poraziti, přemoci, Kram., zahnati. V. N. brzo zase se zmocnil, se spravil. D. Přiraziti se k nepřá- telům; s n-ly držeti. V. — Vz Rb. str. 268.