Nésti
Nésti, nesu, neseš, nese, neseme, nesete, nesou; nes (nesiž), nesme (nesmež), neste (nestež); nesa, souc, souce; nesl, a, o; nes, nesši, nesše; nesen (nešen); nesení (nešení). Nésti vzorec prvé třídy, kmen zavřený. Stran strč. časování vz Kt. 3. vyd. str. 62.—66. No- siti, nosívati, snášeti. — N. = držeti buď na témž místě neb s proměnou místa, tragen ; ploditi, hervorbringen, tragen; užitek, plat- nosť nésti, Nutzen tragen; příčinou býti, bringen, verursachen ; lehce n. — nepečovati, leicht nehmen, leicht ertragen; trpěti, leiden, tragen; míti, haben, tragen; obsahovati, ent- halten, begreifen; nésti se —- pohybovati se kam, choditi, sich wohin tragen, fliegen, ge- trieben werden, hergehen, sich tragen. Jg. — abs. Doma kdáče, jinde nese. Prov., Jg. Lb. Vz Cizoložník. — co, koho. Strom nese ovoce. V. Voda nese člověka. Us. Slepice nese vejce. Kom. Nezdá sě práce, nésti práci k vóli přietele; Ktož by nesl válku. Št. Ta osoba vám ví, jakou medicínu každá bylina nese. Us. Rychn. Milá vodu nese. Er. P. L 100. Ten skutek těžce nesl král. V. Pakli se vyvede ten, ktož jest haněl, pokuty žádné nenese. Vl. zř. 440. Úředníci o to práci ne- súce darmo pracovati nechtie. O. z D. Větev nemóže nésti ovotcie sama ot sebe, jediné ač ostane na kmeni. ZN. Dům nese užitek. Ten dům mnoho nese. Us. Něco těžce n. Plác. Hlavu vysoko n. (o pyšných). Šm. Hora stříbro nese. Vys. N. válku, práci, náklad, Št., pokutu, hanbu, smutek, V., trest, D., úroky, břímé, smýšlení, Us., škodu, V., útraty, něčí vinu, D., křivdu. Puchm. Kam tak spěšně neseš kroky ? L. — čeho, šp. m. co, pojíť se nésti vždy s akkusativem. Nésti vodu, ne vody; těžce to (ne: toho) nesl; Kterak může nésti tělo škody (šp. m. škodu); Podnik ten nese hojného ovoce (šp. m. hojné ovoce). Brt. Vy nesete té těžké viny (šp. m. vinu). Brs. 87. — co (se) na čem: něco na zádech, na hlavě, na rukou, na ramenách, Us., na srdci. V. Pěna se na svrchku vody nese. Jg. Něco na sobě n. V. Hlavy na kopiech. Rkk. Mnoho květů na jednom prutu nese. Byl. Na tom spisovateli to těžce nesu. Br. Škodu na svém statku a životě n. Lk., T., V. N. ujmu na zdraví. Byl. Podobenství na sobě n. V. Na tej našej střeše laštovečka nese. Mor. P. 285. Těžce na svém srdci to snášeli. Bart. Koni oves na vopálce n.; Nosí péro na rameně; Synáčka na ruce nosila. Er. P. 413., 248., 493. Velmi těžce to na nás nesli. Ler. Podobu něčí na sobě n. V. To podobu toho na sobě nese. V. Biskupský úřad na sobě nésti. V. Na koni se n. (jeti). Na Slov. — co v čem : v ruce. Us. V srdci jsem tě nosíval; Nese mu ho ve fěrtoušku. Er. P. 448., 167. Krátkosť řeči zatmělosť v sobě nese. Pr. měst. Tahů voje, bitvu v sobě nesú. Rkk. 18. To zákon v sobě nese. Us. — co, se kam (nač, na koho, do čeho, k čemu, v co, proti čemu) : jídlo na stůl. Us. Něco na prodej n. Er. P. 9. Andělé nesú tělo na tu horu. Kat. 3466. Otjide ot nich a nese sě na nebe. ZN. Vladaře ustanovili, aby na židy oko nesli a v poddanosti je zdržovali. Pl. Phil. Obzvláště naň oko nesl (ho pozoroval). V. Pomstu i pa- hubu voji moji na niej nesú. Rkk. 17. Zřeni na koho n. Šm. Psa do lázně n. Chč. 450. Labe do moře se nese. V. Tělo k hrobu n. Kom., Er. P. 203. Nesl se k němu s úctou, er benahm sich gegen ihn achtungsvoll. Dch. Nosúce hlavy křesťan vz ( = na) výš k chá- movu stanu. Rkk. 51. Želeje toho, že se tak nesú (chovají) proti svěcení a řádu svému. M. J. z Pr. 17. Lásku k někomu n. V. K do- konalosti se n. Proch. Dolů ke dnu se n. V. Vše k tomu se nese, aby smlouva nebyla učiněna. Ml. Lépe jest ženu k hrobu nésti, než se s ní k oddavkám vésti. Prov., Jg. Každý tvor přirozeně se k tomu nese, by sobě pohodlné věci liboval. Kom. Veškeré snahy lidské k blaženosti se nesou. Ml. Koráb po větru se nese. Bs. Mysl naše k tomu se nese. Kom. Holúbek nesa v koráb zelenú rožďku. Št. Směr jeho proti tomu se nese. Dch. Nesl meč proti mně. — co komu : pivo, chléb etc. Us. — co po čem. Po všech jeho věcech oko nesl (vz Nésti co na koho). Plác., V. — co za kým. Rúčí konie neste v patách za nimi našu krutosť. Rkk. 13. Něco za někým n. Har. Jak za mnou má milá šátek ponese. Er. P. 217. — koho přes co. Kristoforus za obyčej přes řeku lidi nosieše. Pass. 573. — co před čím: nebesa. Chč. 305. — co pro koho. Smutek pro někoho nositi. Er. P. 188. — co s kým. S někým jeho neštěstí n. Br. Nese to tak s sebou způsob světa. Kom. To s sebou zkázu církve nese. Kom. Čas to s sebou nese. V. — co proč (instr. příčiny). Často si velikou práci nesl mým kázáním. Št. kn. šest. 18 . . . že mdlobú Jhežíš jeho (kříže) nésti nemožieše. Pass. 299. — co za koho: kříž. Pref. 361. A za ciesaře ji (pannu) nésti. Kat. 236. Dřéve (než) za muž jsem nešena, to se stalo. Kn. rož. 122. Sich verheirathen. — co zač. To jsem sobě za veliký hřích nesl. Pass. 876. — se. Sprostě, čistě se n. (choditi). Us. Páry vzhůru se nesou. Kom. Kůň ten dobře se nese (chodí). Us. — se, co jak (kam). Ne- moudrého skutek jest bez naměření někam se n. Š. a Ž. Fěrtoušek na ruby budu nosit. Er. P. 156. Šavli po straně nositi. Er. P. 218. Dobrou a pokojnou myslí něco n. V. — co z čeho. Kdo z věci užitku očekává, z té také škodu nese. Er. — co kde (pod čím, při čem). Já hocha daremného pod kram- flíkem nosím. Er. P. 221. Galgan při vrchu lístičko nese menší. Byl. Při boku meč n. V. — co odkud kudy. Nesl chléb od peci, okolo našeho domu, mimo náš dům, aby si něco vydělal. — jak daleko. Ta ručnice na sto kroků nese. Šm. — s adv. Něco ne- libě, Ler., těžce, bezděky, lehce, protimyslně, dále, trpělivě. Us. To dělo daleko nese. Us. Pěkně se nositi. Er. P. 239. Vz Nésti se. — Přechod. nesa často = s. Nesa zbraň do boje táhl (se zbraní). Vz Nositi.