Neštěstí
Neštěstí. Na n., unglücklicher Weise. Dch. Jdeš jak devatero n. (pomalu). Val. Vck. Ten hoch, to je taky řezníkovo n. (špatně řemeslu se naučil). V Kunv. Msk. N. osamocuje. Us. N. sbližuje. Us. N-stim se neopiješ. Šml. N. nepřiňde samotno, řekla dívka, když porodila dvojky (dvojčata). Slez. Tč. Když n. již se stalo, jest každý rozumější. N. spí-li, nebuď ho. Sbor. uč. V n. celé člověčenstvo zpřízněno. N. učí hledati Boha. Hkš., Lpř. V lidech žádné naděje sobě neskládej, v n. ode všech opuštěn budeš. Hkš. Sčestie zavodí v nesčestie; Sčestie se trousí, nesčestie se spe (sype). Krnd. 211. Neštěstí ukazuje, kdo pravdivě miluje. Lpř. Štěstí po n. bývá, n. po štěstí. Sv. ruk. 241. Kdo se jednou vrátí, dvoje n. najde. Rubš. Žiadne nešťastie večne ne- trvalo. Slov. Zátur. Kaj je n., tam je po- směch. Slez. Šd. Štěstí a n. sousedy sobě jsou; Štěstí s n-ím ob jeden dvůr žive; V štěstí doufej, v n. nezoufej; Štěstí o berle se vleče a n. lítá na křídlech; V štěstí mnoho přátel bývá, v n-í svoji se opouštějí. Bž. exc. Cf. Slánka, Slepice, Vyhrání, Zajíc. O n. vz v Mus. 1853. 484. — N. = nešťast- ník. Idi, ty n.! U Olom. Sd.