Netřeba
Netřeba, y, f., místo: není třeba. D. Un- nöthigkeit, keine Notwendigkeit, es ist nicht nöthig. Drzí vměšuje se, več jemu n. Kom.— komu čeho. Kněh ti n. D. Netřeba mi lep- šieho od tebe. Ht. Sl. 209. N. ti ženy. Ht. Sl. 172. Pravdě netřeba mnohých dokladův. Mudr. 62. — s inft. Na dobrou koupi n. kupců pobízeti. V. Chřestu (chrasti) n. se báti. Na Slov. Netřeba písmem dovoditi, což očima vidíme. GR.