Brániti. — abs
Brániti. — abs. Klel, až Bůh bránil (mnoho). Us. Brtv. — Slíbil jie od všie núze b. Výb. I. 474. — čeho (komu). Chtěl těch stran (křesťanských) Turkóm b. a ob- hajovati. Arch. X. 170. I brání (lev) jeho (pastieře) všeho zvěře (gt. m.) Ezp. 2026. — aby — ne. Vz Zbrániti (tam dobré pří- klady s inft.).