Nevěda
Nevěda, y, m., dle ,Despota´ nedouk, ein Unwissender. Marek. N-dou, odvěce, a ne- doukem ještě jsa se tážeš. Sš. Oa. 239. — N., přechodník: neveda, douc, douce; ne- vědoucí, od nevěděti, nicht wissend. Nevěda, že tam jest, hledal ho jinde. Us. N-da zlého se dopustil (N-douc zlého se dopustila). Kom. Řekl to nevěda. D. Dělati se n-da. V. Činil se n-da. V. Kteří se nevědouc činíte. Cic. div. 58. Aby, žádný nevěda neupadl v po- kutu. Vl. zř. Úvod. Dělal se, jakoby nevěda. Mřk.