Nevěsta
Nevěsta, y, f., zasnoubená ženichovi. O pů- vodu vz S. N., Gl. 180., Km. I. 718.; dle Prk. Přisp. k nauce o tvoř. kmenů 25. = nena- mluvená, nevdaná. Braut, f. Št. Proti ženichu a mladé nevěstě. ZN. Je n-stou. Us. Družba n-stu vede k oddavkám. Jg. Piješ jako n. (málo, upejpavě). Jg. Někomu n-stu namlu- viti. Jg. Každá nevěsta sedmkrát se zblázni. Č. N-u zalikovati, vz Zalikovati. Zdráhá se co sedlská nevěsta. D., Lb. Vz Upejpavý. N. škrabala hrnce (říká se, když v den sva- tební prší, že n. byla mlsná). Na Želivsku a jinde. Sř. Čeká na nevěstu s bohatým — hrachem. Vz Ženitba. Č. Vz více v S. N. — N., žena synova, die Schwiegertochter. Zeť ? n. Vz Tchán. Svekrev se svú nevěstú a nevěsta se svú svekrví. ZN. — N., mladá n., na Slov. = mladá paní, junge Frau, junges Weib. Plk. — N., káď, do které jirchář kůže z valchy přišlé, aby pařením zjemněly, klade, die Braut. Plk.