Nevražiti
Nevražiti (zastr. nevražditi), il. ění; za- nevražiti = hrozně nenáviděti, nevříti, ne- přítelem mu býti. V nejstarším Cisiojanu českém objevila se slova: ,Dal Petr na Matěji' vražu'; bylo-li slovo ,vraža' a máme-li posud slovo ,nevražiti', bylo také sloveso ,vražiti.' Bdl. Sehr hassen, gramfeind, aufsässig, ge- hässig sein, verfeinden. D. — na koho proč. Proto s ní býti nechtěl, že nevražil na bratra jejího. V. Na něhož všichni pod- daní jeho pro tyranství nevražili. V. Soused na souseda nevraží. Reš. Na mužské pohlaví nevražily. V. N. na něco a v nenávisti to míti. V. — koho. Má počestně živ býti a jiného nevražiti. Br. Vz Vraža,