Nic
Nic. O skloňování: Ničehéhož. Krnd. 48., Pref. (Výb. II. 1509), Pož. 18., Rvac. (Výb. II. 1623.1, Výb. II. 1640. Cf. List. fil. 1882. 120. V nivčemž. BO. V nivčemž nevzeli utrátu. Alx. M. 54. (HP. 91.). Nebyv v niv- čemž niysliú křivú. V nivčem nemaje na- děje. Št. Cf. Ničso (dod ). — N. = žádná věc. Dělal (šel okolo), jakoby nic, er that nichts dergleichen, mir nichts dir nichts. Dch. Je ho nic = je velmi vyzáblý. Us. Kšť. Byl rok a bratra nic. Brt. D. 236. Nuzné nic se v cetky šatí liché. Jeřbk. Já viem, že mi je nič z neho (že nebude mým). Sl. ps. 47. Ale taky brani, co mu nic do teho. Ib. 109. Jsem holé nic. Msn. Or. 120. Přišel jako nic a odešel jako žádný (vy- tratil se). U Chroustova u Manetína. Tbnk Vrať se a seber několik těch niců, co jsi za sebe Hodil. Němc. VI. 303. Nic ničeho hup na nohy (z nenadání vstal). U Star. Jičína. Vhl. Má míň než nic (více dluhů než statku). Us Má všeho dosť a ničeho najvěc. Slez. VSlz. I. 235. — S předlož- kami. Pochoditi s něčím na nic (špatně). Us. Knrz. Vyšlo to všecko na nic. Brt. D. 236. — Beze mne s nic býti nemůžete. V. —
Něco v nic klásti, nicht beachten; Přišlo
to vše v nic. Dch. Ty mě dáváš velmi
v nic (velmi zlehčuješ). Us. Črk. — Která
nemoc je horší? Žádná nestojí za nic. Dch.
On svůj život má za nic. Dch. Pro nic za
nic dostal bití. Us. Ani za nic bych to ne-
udělala. U Roudn. Prk. Ty švestky jsou
letos za nic (laciný). Us. Jako za nic ne-
váže toho přikázanie. Št. Kn. š. 5. Něco
za něco, nic za nic. — Pilný člověk, chodí
pořád od ničeho k ničemu. U Kostel. n. O.
Msk. — Množství jich o ničemž nic nevě-
děli. Bart. 128. — Ve větách záporných.
Nic (pravdy) na tom není. Dch. Nemá ni-
čeho nic. Us. Té holky nic není (malá a slabá
je). Us. Vk. Jich se nic neboje. Alx. Měl
s každým něco a se žádným nic (s každým
vycházel, ale důvěrnějšího přátelství s ni-
kým neměl). Svtz. 1874. 554. Opat nic So-
běnova nedrží. Půh. II. 449. Právo nic ji-
ného není, nežli .... Kol. 3. Nic se proto
nerozpakuj. Št. Kn. š. 17. (10.). Nemám ni-
čehož nic v svém domu, jediné maličko
oleje. Bj. Kaj nic není, tam ani pantokem
něurúbíš. Slez. Šd. — Cf. Aby něco nebylo
staveno na cestách obecných. CJB. 285. — S kladným slovesem. Nic je mi zima.
Slov. Nic mi jest známo. AlxV. 1163. Cf.
List. fil. 1883. 255., 256. (tam více příkladů).
— N. = ne, docela ne. Nic nepřisahej. Dch.
Modré oci nic jinak než jako chrpa; Jož
se šeří a taťka pořád nic, co ho jenom
zašlo? Mor. Neor. Takové knihy by se
mohly prodávati jinač nic. Bart. 83. Sluší-li
to učiniti čili nic. Výb. II. 1404. Byloliby
toho co obmýšleno čili nic. V. Pol. 414.
Skoná-li v hřieše smrtelném, tehdy na věky
bude nic v milosti; V tu hodinu umřeli sú:
na těle nic, ale na duši. Hus I. 130., 335. — N. se opisuje. Nemá špetke, ani perótke,
ani práško móke; ani drobka, ani ždibce,
ani žvanka chleba; ani hlta, ani kapke,
kapinke, kapičke, ani kanótke ralika; ani
hŕstke vobilí (zrna); nemá drobka rozomo.
Mor. Neor. Dostal čtyry prázdné (míry) a
pátou vysypanou (nic nedostal). Jg. Dostal
z koláča díru, z preclíka díru. Šd. Dostaneš
lebedu, sojku, D., kočku. U Domažl. Slm.
Neřek ani a ani b. Hnšk. Dal mi bzumec.
Laš. Brt. D. 202. Pořídil starého ďasa. Vlč.
Ani na zeleno ani na bledo nepravil. Val.
Vck. Cf.: Babka, Černý, Fík, Houby, Chlu-
mec, Jankov, Mák, Mimra, Namalovati, Státi
zač, Slavkov, Vlas, Zápor, 1. (konec). — N. značí na mor. Val. ukončení něčeho a jeví se pleonasmem býti. Už je po jarmarku nic. Už je po svatbě nic. Vck. — N bílé Vz Schd. I. 349. — N., e, m., os. jm. N. Mart. Blk. Kísk. 961.