Nic
Nic z ni-čbso. Vz Gb. H. ml. III. 1. 464., Čso. O tvarech vz ib. 466., 467. Gt. v bibli kral. ničehéhož. Na Slov.: nič, nyč, niš, ništ. Sb. D. 81. Subst.: ? nicu, i nč. někdy: z nicu. Gb. H. ml. III. 1. 468. K nicu učiněn jsem. Z. kap. 72. 22.; nč. obec. gt. nicu: nic a nic jsou dva nicy. Us. Gb. H. ml. III. 1. 85. Změ (jsme) fšeci nic po nás; Je to pivo nic po něm (špatné); Kópií vuz nic po něm. U Císařova. Mtc. 1899. 36., 38. Sr. Něco. Ani za nic na světě to neudělám; Umím to udělati jak nic; Přišel jako nic a odešel jako žádnej (přišel a odešel nepozo- rovaně). Hoř. 92., 119. Pakli se hlíza vyvrže, ovoce nového se varuj a pro nic do obecné lázni nechoď (= za žádnou cenu sebe větší). Maš. ruk. 45b. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 158b. (kdo nic nemá), 338a. To sou samý nicy. Jičín. Kub. L. f. 1900. 360.