2. Nice
2. Nice, adv., cernue, prone, tief, gebeugt, niedrig, nieder. Herkules pobil Paridova děda, k tomu zabil dva strýce, pro něž leží Troje nice. St. skl. Dle Er. jest to: nice, e, f., postavení tváří k zemi. Nenie toho dóstojná, byť hlédala na mé líce, ani z jasna ani z nice. Kat. 776. Hleděti z nice = z pokorna, po očku. Gb. k Smilovi, v. 1381. I pade A. nice na svú tvář. BO. Vz Nicí.