Nízce, nízko
Nízce, nízko, niedrig; komp. nížeji, níže, níž, v již. Čech. nýž, Kts.; superlt. nej- nížeji, nejníže, nejníž. N. smýšleti (nevysoce, pokorně, poníženě), V.; n. smýšleti o někom. V. N-ko státi, se ukloniti, se kořiti; psáti (sprostě), D., Háj., ceniti. Dch. Tři zlaté a níže pod to. V. Stúpi najnížeje dolov. Rkk. 18. Níže povím; o němž níže. Kom. Níže pode- psaný, psaný, znamenaný. D. On sto let stáří jest, bratr jeho ne mnoho níž. Kom. My v nízce jsme a chtěli bychom vzhóru. Št. — Níže s genitivem označuje předmět, pod nímž něco jest. Poníže (níže) mlýna hustá vrbina. Na Slov. Ht. Rána v břiše níže ža- ludka. Sal.