Nížiti
Nížiti, vz Mkl. Etym. 216. — co, se. N. hlavu. Kká., Hdk. Slunce se níží. Hřbet horstva se zpovolna níží. Us. Pdl.— od- kud. Tma náhlá s oblohy se níží. Čch. Bs. 157. — k čemu. Koleno tu nepodajné k prvnímu se níží úklonu. Čch. Bs. 152. — kde, kdy, več. Až kde jezero v temno hor v modré se dálce níží. Mcha. Když po půlnoci v zamyšlení dumné se z říše zjevů ducha povzlet níží. Osv. VI. 591. — se v čem. V ničem se nechce nížiti. Výb. I. 836.